Lípy, oblázky a posečená tráva: vůně letní dovolené

Každé místo má svoji specifickou vůni, která se nám pevně zapíše do paměti. Nejkrásnější vůně si ve vzpomínkách přivážím z prázdnin, a když se probírám hromadou svých fotek, vybavují se mi jako neviditelná součást obrázků.

IMG_20180606_110440_HDR
Zdroj všech obrázků: Očicháno

 

Letošní dovolená v rakouském městečku Tulln an der Donau mi voní božsky sladce, všude totiž kvetou lípy a záhony květin. Pokračovat ve čtení „Lípy, oblázky a posečená tráva: vůně letní dovolené“

Amouage: Honour Woman

Bílými květinami svůj nos většinou moc neuctím, ale Amouage Honour nosím už týden, užívám si pocit pohodlí a hledám výstižné slovo, kterým bych ji popsala. Ta vůně je smířlivá. Je to hebký a konejšivý parfém, jako když vás maminka pohladí po vlasech. Je jemný, ale rozhodně ne naivní, je to decentní úsměv dámy, která už zažila mnoho, ale namísto rezignace ji to vedlo k radosti z každé maličkosti.

Honour
Zdroj: Očicháno

Podle stránek značky je Honour poctou Madame Butterfly, hrdince Pucciniho opery, která se nešťastně zamiluje, přijde o rodinné zázemí a nakonec ztratí i svého malého syna. Tuhle inspiraci ve vůni rozpoznávám, jen tragický konec je převyprávěn shovívavěji, s optimistickým náhledem na budoucnost. Pokračovat ve čtení „Amouage: Honour Woman“

Issey Miyake: L’Eau d’Issey

Vodní vůně. Vodních parfémů je moře, ale málokterá luxusní značka je má v nabídce. Prodávají se výborně, ale často voní tak nějak lacině. Jak tedy napsat článek o vůni, nad kterou ohrnuji nos? Podívejme se na to historicky.

L'Eau d'Issey koláž(1)
Zdroj: Issey Miyake, Pinterest, Flickr

V osmdesátých letech frčely zvířecí vzory, vycpávky na ramenou, trvalá a k tomu opulentní parfém, například Christian Dior Poison, Yves Saint Laurent Opium nebo Calvin Klein Obsession. Časem toho ale začalo být moc. A v roce 1992 uvedla značka Issey Miyake na trh parfém L’Eau d’Issey, průzračnou, tichou vodní hladinu. Pokračovat ve čtení „Issey Miyake: L’Eau d’Issey“

Bouřka

Bouřka je pro mě největším smyslovým zážitkem českého léta. Miluju inkoustové odstíny mraků, zvuk kapek na střeše a napjaté čekání na hrom, když se blýská. Každý náraz větru navíc přináší množství vonných molekul doslova až pod nos. Zhluboka se nadechnout je proto nejlepší způsob, jak si vychutnat letní déšť do poslední kapky.

Bouřka ve městě
Zdroj: Flickr

Nejdřív je dusno, ticho a skoro se nedá dýchat. Pokud nemusím, nehýbu se, protože se celá opotím, jakmile jen zvednu ruku. Je cítit seno, nasládlá vůně slámy, prach a pot. Ve městě se navíc přidává lepivý asfalt, kovový pach tramvají a teplem probuzená špína ulic. Pokračovat ve čtení „Bouřka“