„Páchne to tu kočičinou, ale hlavně těmi obstarožními hopsandami, co tu bydlí – pleťovým krémem, pudrem, potítky do podpaží, starými špačky a zvětralým čajem.“
Tohle je dům z románu Moudré děti britské autorky Angely Carter. Je jen málo knih, v nichž by čichové zážitky hrály tak zásadní roli. Pokračovat ve čtení „Angela Carter: Moudré děti“
Hodně parfémových nadšenců potkává po letech podobný osud. Dlouho nenasytně čichají všechno nové, až začnou být přesyceni, znechuceni a schovají se před uspěchaným světem do svatostánku starých dobrých časů, kanonických parfémů z minulého století. Kritička Tanya Sanchez podle svých slov nosí Calyx, Cristalle nebo Rive Gauche, Luca Turin má rád Pour un Homme de Caron a Mitsouko a parfumérka Annick Menardo se cítí nejlíp v Diorrisimu, Cuir de Russie a Habit Rouge. Nosí jich prý ještě mnohem víc, ale až na pár výjimek, samá klasika. Jak to tedy je, opravdu bylo dříve lépe? Byly parfémy v minulosti lepší než dnes?
Učebnice
Toto téma otevírá k diskuzi Andy Tauer v pátém čísle svého časopisu Tauer Mag. Tauer ze své pozice současného parfuméra staromilstvím netrpí: Pokračovat ve čtení „Zoxidovaná hlava: proč milujeme vintage“
