Vůně na scéně: jak divadlo využívá čichové efekty

V minulém článku jsem psala o tom, jak vůně pomáhají hercům dostat se do role. Divadlo ale umí být čichovým zážitkem i pro diváky, i když zatím hlavně v rámci experimentálních žánrů. Jak tedy divadelníci vůně využívají a proč to nedělají častěji?

Divadlo kouř
Kouř z tabáku je nejčastějším čichovým efektem v divadle.

Divadelní historička Sally Banes popisuje například představení Clean Opera, kde se používalo tolik hygienických a čistících prostředků, že počáteční příjemná vůně začne být otravná. Čichový zážitek je jako ironický komentář k reklamám na prací prášky, které běží na scéně v televizi. Pokračovat ve čtení „Vůně na scéně: jak divadlo využívá čichové efekty“

Kostým ve flakonu: jak herci využívají vůně

V divadelní šatně je rušno. Herci se líčí a navzájem si pomáhají do kostýmů. Někteří, hlavně herečky, pak sáhnou po flakonu s parfémem. Trefně zvolená vůně umí doladit divadelní postavu a pomoct herečce dostat se do role. Přitom ani nemusí být své nositelce příjemná. Důležité je, že pro ni symbolizuje pocity, situaci nebo dobu, které její postava prožívá.

Divadlo

„Vůně je pro herce naprosto zásadní. Přirovnala bych to k důležitosti kostýmu.“ řekla mi herečka a scénografka Šárka Urbanovská, se kterou jsem o tom mluvila. Vzpomíná, jak hledala staromódní parfém, kterým by doplnila svou postavu. Pokračovat ve čtení „Kostým ve flakonu: jak herci využívají vůně“

Vůně vzpomínek z dětství

Co si pamatujete z dětství? Vzpomínky bývají plné emocí a vůně je spouštějí, jako když cvrnknete do domina. Máme štěstí, že mozek si nejvíc ukládá to hezké, a tak bývají vzpomínky na vůně z dětství uklidňující a plné nostalgie. Někdy jsou i odpovědí na otázku, proč tak milujeme svoje parfémy.

Dětství křídy

Když jsem o vzpomínkách na vůně přemýšlela, procházela jsem si v duchu místa a rituály, které si pamatuju, a vybavilo se mi překvapivě hodně. Vzpomněla jsem si dokonce i na pár nepříjemných vůní, jako třeba, když jsem na školním výletě ve tmě jeskyně rozmáčkla smrdutého brouka, nebo pach naftalínu ve skříni. Těmi vás ale nebudu strašit. Pokračovat ve čtení „Vůně vzpomínek z dětství“