Za čtrnáct dní se stěhujeme. Do bytu, ve kterém zedníci právě vybourali nejen ty dveře, které vybourat měli, ale i ty ostatní. V současném bytě máme mezi krabicemi úzké cestičky a začíná období nekonečného hledání. Kdo to zabalil a kam, tohle už jsem sbalila a teď to potřebuju, jenže je to úplně vespod. V tomhle prostředí dnes voní Kurkdjianův Oud Satin Mood, okouzlující vůně orientální princezny. Jedno stříknutí provonělo celou místnost a dodává mému kartonovému království kapku palácové noblesy.
Oud, neboli agarové dřevo, umí být kouřové, animalické i medicinální zároveň, často balancuje na hranici příjemnosti a pro někoho může být jeho temná asfaltovost až moc. Pokračovat ve čtení „Maison Francis Kurkdjian: Oud Satin Mood“
