„Páchne to tu kočičinou, ale hlavně těmi obstarožními hopsandami, co tu bydlí – pleťovým krémem, pudrem, potítky do podpaží, starými špačky a zvětralým čajem.“
Tohle je dům z románu Moudré děti britské autorky Angely Carter. Je jen málo knih, v nichž by čichové zážitky hrály tak zásadní roli. Pokračovat ve čtení „Angela Carter: Moudré děti“
Tania Sanchez a Luca Turin dokončili svého prvního průvodce po současných parfémech před deseti lety. Stovky recenzovaných vůní v nich následně zanechaly nahořklý pocit z množství předražených, nekvalitních produktů a zákazníků, kteří se spokojí s manipulativní reklamou a na vůni už jim nezáleží.
Po deseti letech jim to ale nedalo a začali si všímat, že v množství parfémů, které si nezaslouží ani jejich jízlivou kritiku, se občas objeví poklad. Tak vznikl nový průvodce vydaný právě letos – Perfumes: the Guide 2018. Pokračovat ve čtení „Perfumes: The Guide 2018“
V knize rozhovorů s Davidem Hockneym jsem narazila na pasáž, kde malíř mluví o radosti, kterou mu přináší pozorně se dívat na svět:
„Dívat se pro mě vždycky bylo velkým potěšením. Od té doby, co jsem jako dítě směl jezdit autobusem sám, jsem chodil hned nahoru [ve dvoupatrovém autobuse], kde byl vzduch plný modrého kouře – přežil jsem to – a sedl jsem si úplně dopředu, abych viděl co nejvíc. Pokračovat ve čtení „Všímat si vůní je taková radost!“
