Miluju velké obrázkové encyklopedie a knížky, které se povalují na konferenčních stolcích. Když v nich listuju, ponořím se do jejich světa, sním a přitom mám dobrý pocit, že se vzdělávám. The Big Book of Perfume, parfémová encyklopedie z edice Nez, se mezi ně svým příjemným tématem a přístupností řadí, i když je víc encyklopedií než obrazovou “coffee table book”.
Jestli zvládnete číst anglicky nebo francouzsky, máte vyhráno. A jestli ne, tak tahle kniha je dobrý důvod se do toho pustit. Přece potřebujete vědět, kdy se objevily první syntentické molekuly, co je to turbo-destilace a jak vypadá zadání pro parfuméra, nebo ne? Krátké popisky u infografik a ilustrací zvládnete i se slovníkem v ruce.
The Big Book of Perfume probírá otázky okolo parfémů pěkně ze všech úhlů.
Nemluví jen o parfémech, ale o celé kultuře kolem vůní (“olfactory culture”). Zkoumá historii, původ a složení ingrediencí, proces výroby parfémů, i zvyklosti kolem jejich konzumace.
Každá kapitola obsahuje základní informace o tématu a doprovází je nákresy. Vlastně všechno, co jde vyjádřit vizuálně, je nakreslené. Asi nikdo nečeká, že budete tuhle knihu studovat v knihovně. Je uzpůsobená milovnicím parfémů, které se po práci zhroutí na gauč a hltají parfémové informace v krátkých úsecích mezi odpovídáním na dětské otázky a drbáním neodbytného chlupáče. A obrázek s informativním popiskem je přesně to, co potřebujete.
Kapitoly uzavírají rozhovory s profesionály z oboru, např. z IFF (producent ingrediencí) nebo ISIPCA (mezinárodní škola pro parfuméry). Zjistíte z nich, jak se popsaná fakta uplatňují v praxi.
Část o historii (i když pouze západního) parfumérství vysvětluje parfémové trendy v širokých souvislostech. Dozvíte se třeba, že středověk v duchu křesťanství schvaloval použití parfémů pouze pro náboženské a zdravotní účely, ale ne jako prostředek svádění. Jak se píše v knize, neznamená to, že se svůdné vůně nepoužívaly, jen měly punc něčeho velmi hříšného. 20. století znamenalo revoluci i v parfumérství, protože se parfémy začaly vyrábět průmyslově, a umíte si například představit, jak do liberálních 60. let zapadla osvěžující Dior Eau Sauvage nebo Ô de Lancôme.
Při detailním zkoumání parfémů se těžko vyhnete biologii a chemii. A je obdivuhodné, jak The Book of Perfume umí srozumitelně, na pár řádcích vysvětlit funkci lidského čichu a výrobu syntetických molekul.
Všimla jsem si, že na několika místech se kniha dotýká otázky přírodních vs. syntetických ingrediencí. Postoj oslovených specialistů je smířlivý – přírodní ingredience nejsou vždycky bezpečnější a už vůbec ne ekologičtější. A ty syntetické se někdy vytvářejí v laboratoři z původně přírodních materiálů. Hranice mezi nimi je tedy velice tenká.
Jak se pročítáte knihou, snadno získáte pocit, že byste se mohla stát parfumérkou.
Dozvíte se, že začít není těžké, od skutečné tvůrkyně vás dělí jen pár lahviček esencí, pipeta, váhy a sklenice alkoholu. Dozvíte se ale i to, kolik času zabere trénink a pilování čichu a jak těžké je svoje dílo dostat do flakonu a následně na police parfumerií.
Ze všech kapitol jsem si nejvíc užila tu poslední “The Perfume Lover’s Guide”, část o tom, jak se vyznat v nekonečném množství parfémů, jak si trénovat čich, kde hledat informace a jak se o vůně starat, aby vydržely dlouho v kondici. A hlavně, celá kniha a tato kapitola především, vás podpoří v tom, že jediná, na kom během objevování parfémů záleží, jste vy.
Vysvětluje, že genderové kategorie se objevily teprve nedávno a že prodavačky v parfumeriích mají své vlastní důvody, proč vám doporučit právě tu nejrůžovější, nejulepenější lahvičku. A místo striktních pravidel, kam se má vůně stříkat, argumentuje, ať si ji dáte kam chcete, protože parfémy jsou tady pro radost:
“Tyto tipy slouží jedinému účelu: povzbudit vás, abyste si uchovali a opatrovali radostný prostor vytvořený parfémem, daleko od všech vlivů a diktátů. Koneckonců: není snad svoboda snít podle libosti tím největším luxusem?”
Nevýhodou daného formátu je, že se dozvíte všechno a nic.
Historie parfémů od antiky po 20. století se musela vejít na čtyři strany s velkými obrázky a proces výroby skleněného flakonu do jednoho textíku. Mnohokrát jsem knihu odložila a pokračovala v tématu někde na internetu. Nepočítejte tedy, že když si The Big Book of Perfume přečtete, budete parfémovou odbornicí. Je to spíš odrazový můstek. Zjistíte, co všechno s vůněmi souvisí a v hlavě budete mít možná víc otázek než odpovědí.
Co mi vadí ještě trochu víc, je možná nevědomý etnocentrismus. Francouzský editorský tým jako by si vůbec nevšiml, že parfémy mají tisíciletou historii v arabském světě a Indii nebo že existuje parfémová kultura v Africe. Chápu, že kdyby kniha měla obsáhnout zvyklosti kolem vůní z celého světa, do jednoho svazku by se nevešla, ale přivítala bych lepší vymezení hranic ve stylu: v této knize se věnujeme základům moderního západního parfumérství.
The Big Book of Perfume je určená pro parfémové nadšence, kteří nehodnotí vůně jen slovy líbí/nelíbí.
Kniha je krásně zpracovaná, plná ilustrací v typickém stylu edice NEZ a poskytuje skvělý základ, který vám pomůže pochopit, jak celý průmysl funguje. Když si ji přečtete, budete mít chuť zjistit ještě mnohem víc a hlavně se na svoje parfémy už nikdy nebudete dívat stejně.
The Nez collective: The Big Book of Perfume, vydavatel Nez éditions, 2020. Původně fancouzsky jako Le Grand Livre du parfum (2018). V Česku je k sehnání v brněnské parfumerii Vavavoom.