Recenze: Heeley L’Amandière

L’Amandière znamená v překladu mandloň. Procházeli jste se někdy po ránu rozkvetlým mandlovým sadem? Já taky ne. Nevím proto, jak přesně L’Amandière mandloně reprezentuje. Naštěstí to není vůbec důležité. Tato vůně může být klidně snem o středoevropském jaru plném šeříků, narcisů a čerstvých listů pokropených nečekanou sprškou deště.  

Vstupuju ozdobnou branou do zahrady a ještě, než uvidím květy, zaplaví mě intenzivní vůně. Zdroj obrázku: Heeley

Vzpomněla jsem si na ni nedávno na výletě do kroměřížské Květné zahrady. Byla jsem tam asi pět minut, když začalo pršet, a déšť pak v intervalech zeslaboval a zesiloval, dokud to návštěvníci nevzdali. Vlhkost ale uvolnila do vzduchu báječnou vůni zeleně, květin a půdy. 

Pokračovat ve čtení „Recenze: Heeley L’Amandière“

Heeley Parfums: Verveine d’Eugéne

Můžu za to, že mi tolik parfémů připomíná vůni vína? Některé voní jako červené, s tóny dubových sudů, kouře a gumy nebo pečeného ovoce. Parfémy s citrusy, zelenými lístky nebo kosatcovým máslem mi připomínají babí léto uprostřed vinohradu se sklenicí vychlazeného bílého. Mám štěstí, že jsem se v takové situaci jednou octla, a často si říkám, že přestěhovat se na jih Moravy bylo docela dobré rozhodnutí.

Heeley Verveine
Edmund William Greacen: V zahradě slečny Florence, 1913. Zdroj zde.

Nedávno jsem se chystala v brněnské kavárně napít ze sklenice s pálavou, když mě zarazila její vůně. To je přece verbena od Jamese Heeleyho! Pokračovat ve čtení „Heeley Parfums: Verveine d’Eugéne“