Fruitchouli: co to je a odkud to přišlo

Pojem „fruitchouli“ je krásným kulturním úkazem, který toho říká hodně o současném parfumérství. Pokud vás baví parfémy a čtete v angličtině, asi už jste na něj narazili. Možná jste si ho všimli i v názvu parfému. Kde se to slovo vzalo a co přesně to znamená?

Fruitchouli2
Zdroj všech koláží: Očicháno

Marmeláda, čokoláda, karamel

V zásadě jde o zjednodušený popis toho, jaké dámské vůně se dnes v Evropě a v Americe nosí, co údajně všechny ženy chtějí a tedy všichni vyrábějí. Pokračovat ve čtení „Fruitchouli: co to je a odkud to přišlo“

Parfum d’Empire: Azemour Les Orangers

Brzy po uvedení vůně Azemour Les Orangers na trh proběhla internetem horečka, a všichni recenzenti ji měli na seznamu přání. Tak jsem si ji tam taky dopsala, přece nepřijdu o takovou specialitu. A právem. V celku svěží, ale do hloubky propracovaná, balancuje na pomezí sladkosti, slanosti, tepla a chladu. Na první pohled působí jednoduše, ale když se v klidu zadíváte dovnitř, objevíte mnoho vrstev a úhlů, které zůstávají z počátku skryty.

IMG_20190725_104451_HDR
Skotský ostrov Bute na plakátu zobrazený jako prázdninový ráj ve Středozemí. Zdroj: Očicháno

Azemour je čistá vůně s jiskrou klasického tria citrusy-levandule-větvičník. Paprsky pomerančového květu se jakoby lámou přes zelené sklo čerstvého sena a henny. Pokračovat ve čtení „Parfum d’Empire: Azemour Les Orangers“

Zahrady severu

Jezdili jste jako malí na hory v létě? Pro mě byly Krkonoše, Jizerky nebo Orličky vždycky místem na lyže a jinak jsem o nich ani nepřemýšlela. Jejich letní atmosféra mě ale poslední dobou přitahuje mnohem víc. V zemi bez moře jsou horské oblasti ideálním místem, kam se schovat před horkem. A díky přívětivému klimatu může i věchýtek jako já vyrazit na tůru a ve skalách si připadat jako dobyvatel Himaláje. Baví mě hledat stopy historie v pohraničních oblastech a skryté čichové poklady uprostřed hlubokých lesů.

Zahrady severu
Zdroj obrázků: Očicháno

Grulichovo alpinium v Sedloňově

V Orlických horách v polském pohraničí jsem objevila dvě úžasné soukromé zahrady, které jsou nádherné pro oči i nos. První z nich leží na české straně, v Sedloňově blízko Deštného. Je to zahradní miniatura horské krajiny plná rostlin z celého světa. Na mapě ji najdete jako „Grulichovu skalku“, což působí dost komicky v porovnání s obrovskou rozlohou zahrady. Říkat tomuhle „skalka“ je jako nazývat lány levandule v Provence záhonkem.

Alpinium Sedloňov

Horolezec Jaromír Grulich a jeho žena Miluše vybudovali na pozemku kolem domu a na přilehlé skále obdivuhodné alpinium s jezírky, mokřady, lesním porostem, horskou klečí a bylinami ve skalních puklinách. Jaromír Grulich si přivážel semínka ze svých cest a pěstoval z nich byliny i stromy. Obnažil skálu za domem a z lana na ní sázel smrčky. Dnes v zahradě rostou i vzácné druhy, které se v přírodě téměř neobjevují. Od roku 2009, kdy majitel zemřel, se o zahradu stará paní domu sama.

V sedloňovské zahradě kvetou rostliny od jara až do podzimu, ale pro čichový zážitek bych doporučovala teplé léto. Horko naplno rozvíjí všechny vůně. Okolo jezírek ucítíte zeleno-vodní vůni vlhkého lesa, užijete si seno a lesní jahůdky. Výš na skále se vznáší vůně sluncem prohřátého jehličí a lučních kvítků. Zkrátka parádní hory v kostce.

Japonská zahrada v Jarkówě

Jen pár kilometrů za hranicemi v Polsku je další skvost, japonská zahrada v obci Jarków. Jak se píše na informační tabuli, zahrada vznikla z vášně majitele Edwarda Majchera. Za pomoci své ženy proměnil tisícimetrový pozemek v tradiční zahradu plnou bonsají a květin s odpočinkovými koutky, vodopády, soškami a bambusovými prvky. Ať namíříte foťák kamkoliv, budete mít krásnou fotku, zahrada je totiž dokonale vizuálně vyladěná.

Japonská Jarków

Nejlepší je navštívit Jarków v květnu a červnu, kdy je v plném květu. Teď v létě je kvítků méně. Ve vzduchu se vznáší vůně čistého horského vzduchu s příměsí vlhké zeleně. Bohaté trsy bílých lilií přitahují pozornost zvláštní kombinací nasládlého vlhka a peprné kořenitosti. Kamenné říčky provázejí kolemjdoucí suše minerální vůní oblázků. Posadíte se na dřevěnou lavičku, posloucháte šumění potůčku a můžete v klidu snít.

Obě zahrady proměňují přírodu v umělecké dílo. Fascinuje mě dlouhotrvající zápal a pracovitost jejich majitelů. Zahrady vyžadují nekonečnou trpělivost a odolnost vůči neúspěchu, výsadba stromů ve skalách a tvorba citlivých bonsají obzvlášť. Obě místa jsou důkazem, jakou sílu má lidská schopnost se pro něco nadchnout, nenechat se odradit a tvořit.

Máte-li nějaký tip, kam vyrazit za vůněmi, podělte se.

Meditační techniky na podporu a uvolnění

Ve starším článku Čichová meditace, jsem psala o tom, jak se snažím prožívat krásné vůně do poslední kapičky. Cvičení z článku je příjemně jednoduchá meditace na každý den. Jsou ale chvíle, kdy hlava musí zabrat trochu víc. Nedávné okolnosti mi připomněly několik mentálních technik, které pomáhají dostat se zpátky do rovnovážného stavu, když prožíváte nějaký otřes, strach, nebo když se zdá, že ztrácíte kontrolu. Používám je, když jsem nemocná a poctivě jsem si ověřila jejich účinky v těhotenství a před porodem. Vycházejí hlavně z jógy a z kurzu paměťových technik, který jsem absolvovala při studiích.

14293355170_e85c61ff9b_z.jpg
Zdroj: Flickr

Napadlo mě, že se s vámi o cvičení podělím, i když to není zrovna voňavé téma. Jsou totiž účinná a skvělá v tom, že nepotřebujete nic kupovat ani umět, nemusíte ani věřit v nic nadpozemského. Pokračovat ve čtení „Meditační techniky na podporu a uvolnění“

Review: Hiram Green Moon Bloom

Českou verzi najdete tady.

There are moments when I am so naive that I think perfumes cannot surprise me any more. I browse my collection of samples in vain, not knowing where to focus my curiosity. Then I get another sample. I don’t expect much as most natural perfumes I encountered did not impress me. Furthermore, this is a white floral, a category of which I am not so fond of. Of course I am wrong. This gem nicely challenges my prejudices and that is after all why I love perfumes so much. You can never be sure of anything.

Moon Bloom
Source: Flickr and Hiram Green.

Hiram Green’s perfumes have been well known to every one in the perfume world apart from me. Pokračovat ve čtení „Review: Hiram Green Moon Bloom“

Hiram Green: Moon Bloom

For the English version click here.

Někdy si naivně myslím, že mě parfémy už nemůžou překvapit. Marnivě se probírám svojí sbírkou a přemýšlím, kam dál svoji zvědavost směřovat. Pak se objeví další vzorek. Nic moc nečekám, protože je to přírodní vůně a většina těch, které znám, mě nezaujaly. Navíc jsou to bílé květy a s těmi to taky nerada přeháním. Tenhle poklad jde ale proti všem mým parfémovým předsudkům. A proto vůně tak miluju. Nemůžete si být jisti nikdy ničím.

Moon Bloom
Zdroj: Hiram Green, Flickr

 

Vůně Hirama Greena už několik let znají všichni milovníci parfémů kromě mě. Ale všechno má svůj čas a dnešní objev, tuberózový Moon Bloom, za to čekání stál. Pokračovat ve čtení „Hiram Green: Moon Bloom“

Zoxidovaná hlava: proč milujeme vintage

Hodně parfémových nadšenců potkává po letech podobný osud. Dlouho nenasytně čichají všechno nové, až začnou být přesyceni, znechuceni a schovají se před uspěchaným světem do svatostánku starých dobrých časů, kanonických parfémů z minulého století. Kritička Tanya Sanchez podle svých slov nosí Calyx, Cristalle nebo Rive Gauche, Luca Turin má rád Pour un Homme de Caron a Mitsouko a parfumérka Annick Menardo se cítí nejlíp v Diorrisimu, Cuir de Russie a Habit Rouge. Nosí jich prý ještě mnohem víc, ale až na pár výjimek, samá klasika. Jak to tedy je, opravdu bylo dříve lépe? Byly parfémy v minulosti lepší než dnes?

IMG_20190508_173333_HDR
Obrázky z knihy starých skotských receptů A Taste of Scotland

Učebnice

Toto téma otevírá k diskuzi Andy Tauer v pátém čísle svého časopisu Tauer Mag. Tauer ze své pozice současného parfuméra staromilstvím netrpí: Pokračovat ve čtení „Zoxidovaná hlava: proč milujeme vintage“