Čichová meditace: jak si užít vůni do poslední kapky

Pamatuju si, jak se mi třásl hlas, když jsem si šla koupit Chanel Bois des Iles, vůni, která byla (a stále je) mimo můj rozpočet. Dokonce jsem se na to i oblékla, abych se v butiku Chanel necítila nepatřičně. Od té doby se mi na poličce zableskly i dražší kousky a já postupně pozoruju, jak jim každodenní nošení ubírá na výjimečnosti.

Meditace
Zdroj: Flickr

Chtít pořád něco nového, objevovat a milovat překvapení je přirozená lidská vlastnost. Jenže jakmile se zvědavost nasytí, touha je pryč, kouzlo se vypaří a z luxusu se stává obyčejnost. Nejde samozřejmě jen o drahé věci, ale o všechno, co obohacuje náš život a my to bereme jako samozřejmost.

Nechci se s tím smířit. Proto se snažím cenit si toho, co mám, a užívat si svoje vůně do poslední kapky. Moje metoda je vlastně takový jednoduchý způsob meditace. Nejsem žádný guru východní filozofie, meditace v mém podání není nic víc než klidný moment s pozorností zaměřenou na sebe a s možností přizvat něco, co mi dělá radost, třeba krásnou vůni.

Dám si parfém na papírek nebo na pokožku, kam se mi zrovna chce, v klidu se posadím a zaposlouchám se do něj. Naslouchám příběhu, který mi vypráví. Představuju si místo, na které mě přenáší, vnímám jeho texturu, barevnost, melodii a náladu, moje vlastní pocity. Zkoumám, proč se cítím nostalgicky, energicky nebo slavnostně. Někdy prožívám vůni dokonce fyzicky, usazuje se v některé části těla, cítím uvolnění nebo napětí. Když ji odložím a vrátím se k ní za chvíli, uvědomuju si její proměny. Často objevím nové nuance i v kompozici, kterou znám stejně dobře jako cestu do své skříně s čokoládou.

V tu chvíli umí parfém mnohem víc než hezky vonět. Je to jako prohlížet si obraz, poslouchat hudbu nebo číst knihu. Všímám si radosti, kterou mi přináší, a dozvídám se něco nového o sobě a o světe. Jak píše parfumér Edmond Roudnitska, když necháme vůni, aby nás prostoupila, stává se naší součástí, žije v nás a dostává nový význam.

Podobně se na vůně dívá taky tvůrkyně přírodních parfémů Mandy Aftel: „Přírodní vůně se rozvíjejí na pokožce, mění se v čase a reagují pokaždé jinak podle jedinečné chemie pokožky. Komunikují s námi na té nejzákladnější úrovni a dělají z toho, kým jsme – a kým se postupně stáváme – součást příběhu. Jejich význam je hlavně ve vztahu k nám samotným a až druhotně ve vztahu k ostatním.“ Myslím, že její myšlenka je platná za hranice přírodních esencí. Jakmile vůně podněcuje představivost a působí na naše pocity, stojí za to pozvat ji do našeho života a věnovat jí pozornost.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s