Podzimní farmářské trhy

Podzim je tak inspirující roční období. Měkké, hřejivé světlo se střídá s ranní mlhou a kouřovobramborovou vůní po setmění. A v posledních dnech bylo i na říjen výjimečně krásně. Jedno z míst, kde si tohle období užívám nejvíc, jsou farmářské trhy. Je to komplexní smyslový zážitek, kde stojí za to poslouchat, ochutnávat a hlavně pozorně očichávat.

Farmářský trh
Zdroj: Očicháno

Úroda je sklizená a vyložená na pultech jako na nějaké výstavě přírodního umění. Jsou tu brambory, dýně, papriky, sladké mrkve a voňavý celer. Broskve, ostružiny a švestky mě přenášejí zpátky do léta. Aroma zeleniny se mísí s vůní kávy a čerstvého chleba. Vůně horké čokolády se ve větru nese daleko, takže šálek do dlaní se dá doslova „vyčichat“. Osobně mám radost vždycky, když ulovím kopr. Kvůli popularitě italské kuchyně žije chudák v poslední době ve stínu bazalky a oregana. Přitom má ale krásnou sladkou, kapradinovou vůni připomínající mátu a fenykl.

Farmářský trh dřevo
Zdroj: Očicháno

Na podzim se na trhu objevují taky lesní houby („kolem Prahy ale nic neroste, to musíte aspoň k Pacovu“). Když mám možnost přivonět si k různým druhům hub, všímám si, jak odlišné jsou. Některé mají máslově hladké aroma, jiné spíš suché, mechové a nejlepší jsou silně pepřové ryzce. Snad jednou budu mít možnost očichat ryzec vonný, který údajně voní po kokosu. Lesní svěžest přinášejí na trh i dušičkové věnce z chvojí a šišek. Slaměnky a suché vazby připomínají zemitou vůni spadaného listí. A když se objeví vlašské ořechy, nabírám je po kilech. Krásně se rozvoní na sucho opražené.

Na trzích mě baví jen tak pozorovat cvrkot kolem, všímat si, jak se vůně mísí dohromady a objevovat nové nebo zapomenuté chutě. S blížící se zimou postupně sládnou a těžknou. Objeví se první mladé víno, pak první svařák, skořice, sušené ovoce a perníčky. Ale to už jsme o sezónu dál.

Máte-li chuť, podělte se se mnou v komentářích o vaše podzimní voňavé zážitky.

2 thoughts on “Podzimní farmářské trhy

  1. My jsme minulý víkend byli na Lanýžovém trhu. Vonělo to tam jako podhoubí v lese. Ale nejlíp si čichání užili pejsci – hledači lanýží, kteří měli soutěž v hledání hub pod trávou. Občas některý pes lanýž neodevzdal a superdrahou houbu snědl. 🙂 To bylo povyku!

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s